Dvě svědectví z Postoloprt

neděle 28. září 2014

Emil Polhoš 

Chtěl bych vám říct, že Bůh je milosrdnej, miluje každýho z nás i lidi ze světa plný hříchu. Bůh chce spasit hříšníky, mezi nimi jsem byl i já, než jsem přijmul Ježíše Krista našeho Pána. Od toho dne se mi změnil život od základů. Před tím jsem se pokoušel já sám, ale byl jsem akorát ještě větším hříšníkem. 
Ale v ten okamžik, když jsem své srdce, tělo a duši odevzdal Pánu, tak Bůh se mnou začal pracovat a ze dne na den jsem nechápal, co se se mnou děje. Haleluja Amen, že já nemám zájem o jinou ženu, že vše nalézám ve své budoucí manželce. 
Fetoval jsem, kouřil jsem, byl nepřizpůsobivej občan mezi lidma a nejen v mém bydlišti, ale na každým mým kroku. Napadal jsem lidi i svoji družku, třeba i obden. 
Od toho dne, co jsem přijmul Ježíše Krista, jsem někdo úplně jiný a neraduji se z toho jenom já, ale i moje družka a celá moje rodina a za to vše děkuji Bohu ve jménu Ježíše Krista za Jeho Boží milost. Už nikdy v životě se neodvrátím od Boha, protože mi dal něco, co nejde popsat. 
Děkuji Bohu za to, že mě vysvobodil z věčný tmy a ukázal mi světlo v mém životě. A dal mi věčný život. Bůh je tak milosrdnej a lásky plnej, že si nedokážu představit žít dál bez Něj. 
SLÁVA TOBĚ PANE. 
Ve jménu Ježíše Krista Amen.

Haleluja


Simona Holubová 

Není bohatství světa nad bohatství a lásku v Kristu Ježíši. Mé svědectví je takové: 
Měli jsme s mým druhem syna, byt, různá auta a dost peněz, ale co z toho, když jsme měli život plný hádek, nenávisti navzájem a dokonce i domácího násilí. Trvalo to šest let a potom jsme se rozešli. Jenže něco nás zase spojilo – náš Pán – my to ještě nevěděli. 
Začátek byl stejný, potom jsme měli dceru. Já šla s tchýní a švagrovou do církve a přijala Ježíše, pořád tam byla překážka. Můj druh na mě nadával a zakazoval mi to. Jednoho dne, když bylo nedělní shromáždění, přijal také Pána do svého srdce. A v tom byl před námi kemp. Tam na nás Pán začal moc pracovat. Oba dva jsme viděli a cítili naše změny. A tak jsem si řekla, že musím přestat kouřit, protože tento zlozvyk jsem pořád měla a cítila se provinile. Nekoupila jsem si cigarety, byla jsem nervózní a brečela. Znervózněla jsem a zase propadla pokušení a šla si je koupit. Jenže ten den přišli starší z církve a začali se modlit k našemu Pánu ve jménu Ježíše Krista. Já vzala krabičku cigaret a rozlámala a zašlapala do země. Od té doby už jsem se na cigarety ani nepodívala, ani nepomyslela na to, že bych si zapálila. V mém srdci je nejvzácnější živý Bůh a to je naše spása. Život, který žijeme teď s naším Pánem je nepopsatelný. Žijeme klidný rodinný život a náš Pán je a bude s námi na věky věků. Sláva našemu Pánu. On do nás vryl své milosrdenství a odpustil hříchy. 
Neboj se a poznej život s živým Ježíšem. 

Haleluja