Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít,‘ žádala bys ty jeho, a dal by ti živou vodu.“ „Pane, nemáš ani, čím bys čerpal,“ namítla žena, „a studna jehluboká. Odkud vezmeš tu živou vodu? Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tu studnu dal? On sám z ní pil, i jeho synové a jeho dobytek.“ „Každý, kdo pije tuto vodu, bude znovu žíznit,“odpověděl Ježíš. „Kdo se však napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit už nikdy. Voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“
Jan 4:10-14 (B21)

Přirozený, nespasený člověk nemá, čím by čerpal ze studnice Boží lásky. Studnice Boží lásky je stále plná a čerstvá, ale mnozí po lásce hladovějí až k smrti, protože lásku hledají ve vyschlýchstudnách. Pouze znovuzrozený duch je schopen svobodně čerpat ze studnice lásky Boží. Pozemská studna lásky je zakalená, špinavá nebo zcela vyschlá. Díky oběti na kříži máme pozvání svobodně pít z oceánu Boží lásky.