Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny a tu se začal rmoutit a mít velikou úzkost. Tehdy jim řekl: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte tu a bděte se mnou.” Pak poodešel kousek dál, padl na tvář a modlil se: “Otče můj, jestli je to možné, ať mě ten kalich mine! Avšak ne jak chci já, ale jak ty.” Potom přišel k učedníkům a nalezl je, jak spí. Řekl tedy Petrovi: “To jste se mnou nemohli bdít jedinou hodinu? Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice připraven, ale tělo je slabé.” Potom odešel podruhé a modlil se: “Otče můj, jestliže mě tento kalich nemůže minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvá vůle.”
Matouš 26:37-42 (B21)

Ne má vůle, ale tvá! Kristus položil svůj život dobrovolně. Měl právo rozhodnout se nezemřít, protože měl svobodnou vůli jako my. Ale on svou vůli podřídil Bohu až k takové hrozné smrti. Tím navěky vysvobodil naši vůli z moci satana. My se proto můžeme dobrovolně rozhodnout poslechnout Boha. Představte si, v jaké míře spasení přijde k mnohým, když se naučíme následovat vůli Boží a ne svou.