Když tedy zástup uviděl, že tam Ježíš ani jeho učedníci nejsou, nastoupili i oni do loděk a přijeli do Kafarnaum, kde hledali Ježíše. Když ho pak našli na druhém břehu jezera, ptali se ho: „Rabbi, kdy ses sem dostal?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám: Nehledáte mě proto, že jste viděli zázraky, ale že jste jedli ty chleby a byli jste nasyceni. Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm, který zůstává k věčnému životu, který vám dá Syn člověka. Na něj totiž Bůh Otec vtiskl svou pečeť.“
Jan 6:24-27 (B21)

Tato přísná výtka od Pána byla zasloužená nejen tehdy, ale i dnes, kdy lidé také oceňují dočasné více než věčné a viditelného si váží více než neviditelného. Zázrak s rozmnožením chlebů měl lidem připomenout čtyřicet let trvající Boží zaopatření v pustině a měl je přesvědčit, že mezi nimi není nikdo jiný, než tentýž Bůh, který byl s Mojžíšem na poušti. Toto si však oni neuvědomovali. Místo toho viděli příležitost zadarmo se najíst. Více než fyzické Kristus přišel naplnit duchovní potřeby člověka.
Váš v Kristu, pastor Festus Nsoha.