Dorazil k samařskému městu zvanému Sychar, blízko pozemku, který kdysi dal Jákob svému synu Josefovi. Dosud tam byla Jákobova studna a Ježíš, unaven cestou, se u ní posadil. Bylo okolo poledne. Když jedna žena ze Samaří přišla načerpat vodu, Ježíš ji požádal: „Dej mi napít.“ (Jeho učedníci totiž odešli do města nakoupit jídlo.) Samařská žena se ho zeptala: „Jak to, že ty, Žid, žádáš mě, Samaritánku, o nápoj?“ (Židé se totiž se Samaritány nestýkají.) Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar, a kdo je ten, který ti říká: ‚Dej mi napít,‘ žádala bys ty jeho, a dal by ti živou vodu.“
Jan 4:5-10 (B21)

Mezi Samaritány a Židy existovaly silné rasové předsudky. Pro samařskou ženu bylo něco zcela nepředstavitelného a neopodstatněného, aby jí židovský mladík žádal o vodu k napití. V bibli je zaznamenáno několik manželství, která vznikla na základě setkání u studny. Historické a rasové bariéry málem okradly tuto ženu o vzácnou příležitost. Pán se nesnažil ji o něco připravit, naopak jí chtěl dát příležitost získat zvláštní požehnání.
Váš v Kristu, pastor Festus Nsoha