Ty mě povedeš svými záměry a nakonec mě přijmeš do slávy. Koho jiného měl bych na nebi?
S tebou netoužím po ničem na zemi!  I když mé tělo i srdce strádají, Bůh je má síla, můj podíl navěky!  Hle, jistě zahynou ti, kdo tě opouštějí, skoncuješ se všemi, kdo jsou ti nevěrní. Mně je však nejlépe v Boží blízkosti; v Hospodinu, svém Pánu, mám svou skrýš – o všech tvých skutcích proto vyprávím!
Žalm 73:24 – 28 (B21)

Touhy jsou semena. Když se touha usadí hluboko do našeho srdce, srdce otěhotní. Touha je tedy početím. Když žena počne, nejprve o tom ani ona sama neví, až později přijdou změny v jejím těle. S touhami je to stejné. Nejprve jsou nepoznané, ale pak se postupně zakoření a ovlivňují chod lidského života. Na začátku každého hříchu je touha! Početí není vždy špatné, záleží vždy na tom, kdo je otcem. Váš v Kristu