Vstanu, půjdu k otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i proti tobě! Už si nezasloužím být považován za tvého syna. Udělej mě jedním ze svých nádeníků.‘ A tak vstal a vydal se ke svému otci. Otec ho spatřil už z veliké dálky. Pohnut soucitem přiběhl, padl mu kolem krku a zasypal ho polibky. ‚Otče,‘ řekl syn, ‚zhřešil jsem proti nebi i proti tobě. Už si nezasloužím být považován za tvého syna.‘
Otec však nařídil svým služebníkům: ‚Přineste nejlepší šaty a oblečte ho. Navlékněte mu prsten a obujte ho. Přiveďte vykrmené tele a porazte je. Jezme a oslavujme
Lukáš 15:18-23 (B21)

Ten marnotratný syn nejdřív přišel k sobě a pak přišel k otci. Bída ho přivedla zpátky k rozumu. Na způsobu myšlení záleží, jestli člověk skončí jako ztracený nebo nalezený. Pravé pokání musí obsahovat opravdovou lítost a zbožný zármutek nad hříchem. Ten syn, protože upadl do rozličných hříchů na tak dlouhou dobu, byl připravený přijmout díl otroka. Před tím, než opustil otcův dům, se důrazně dožadoval podílu, který mu náležel jako synovi. Poté, co ho hřích vyřídil, jeho snem bylo být pouhým otrokem, jen aby přežil. Mnozí věřící a navrátivší se hříšníci po celý svůj křesťanský život nepřijmou plnou svobodu spravedlnosti, aby se mohli vztáhnout po dědickém podílu synů a dcer.