Spočinula na mně ruka Hospodinova. Hospodin mě svým Duchem odvedl pryč a postavil mě doprostřed údolí plného kostí. Prováděl mě mezi nimi kolem dokola a hle – celá ta pláň jimi byla poseta a byly úplně vyschlé.  „Synu člověčí,“ řekl mi, „mohou ty kosti ožít?“ „Panovníku Hospodine,“ odpověděl jsem, „to víš ty.“ Tehdy mi řekl: „Prorokuj o těchto kostech a řekni jim: Suché kosti, slyšte slovo Hospodinovo!
Ezechiel 37:1-4 (B21)

Kdykoli nám Pán otevře oči a my spatříme to, co vidí On, kdykoli do našich srdcí vloží své poznání o pravé podstatě věcí, tak to skutečného Božího služebníka většinou ohromí a on ztratí slova. Pravá zjevení povětšinou přivodí v našich životech takovou zlomenost, jako nic jiného. Poznat, jak se věci skutečně mají, je velkou zkouškou pro každého Božího služebníka. Může ze smrti vzejít život? Může z beznaděje povstat naděje? „Hospodine, to víš Ty!“ Moc Božího slova, které je promluveno tak, jak to vede Bůh sám, přináší život ze smrti, světlo ze tmy. Šalom