Nekárej mě, Hospodine, v hněvu svém, ve svém rozlícení mě netrestej! Smiluj se, Hospodine – jsem vysílen, uzdrav mě, Hospodine – v kostech mám děs! Do hloubi duše jsem vyděšen – Hospodine, jak dlouho ještě?! Obrať se, Hospodine, život mi zachovej, pro svoji lásku zachraň mě! V hrobě už na tebe nikdo nevzpomene – mezi mrtvými kdo by slavil tě? Svým nářkem vyčerpán, na lůžku noci provzlykám, slzami polštář zalévám!
Žalm 126:2­7 (B21)

Jsme v období sklizně. Jak té dobré, tak I té zlé. Právě teď vychází na světlo věci, které člověk dělá ve skrytu. Jak ty dobré, tak ty zlé. Pravý a skrytý charakter, přirozenost a skutky nemohou být nadále drženy v tajnosti. Pán řekl, že není nic skryto, co nebude jednou zjeveno. Nyní se odkrývají pravé motivy mnoha srdcí. Ti, kteří i v slzách a nesnázích zasévají dobro, prožijí v této době mocné navštívení Boží přítomnosti.