Když totiž Bůh dával zaslíbení Abrahamovi, neměl, při kom větším by přísahal, a tak přísahal sám při sobě: "Jistě ti velmi požehnám a velice tě rozmnožím." A tak, protože byl trpělivý, dosáhl zaslíbení.
Lidé přece přísahají při někom větším a přísaha je pro ně potvrzením, které končí každý spor. Bůh tedy chtěl dědicům zaslíbení ukázat nezvratnost své vůle ještě přesvědčivěji, a tak je potvrdil přísahou, abychom díky těm dvěma nezvratným věcem (v nichž je nemožné, aby Bůh lhal) měli pevné potěšení my, kdo jsme se utekli k uchopení předkládané naděje. Tuto naději máme jako kotvu duše, bezpečnou a pevnou a vcházející až dovnitř za oponu, kam za nás vstoupil náš předchůdce Ježíš, jenž se na věky stal nejvyšším knězem podle Melchisedechova řádu.
Židům 6:13-20 (NBK)

Sledujte pozorně kroky, které Bůh učinil proto, aby položil neochvějný základ pro naši víru a dal nám kotvu našich duší. Prvním krokem je Boží zaslíbení, ale Bůh šel ještě dál a povýšil zaslíbení na přísahu, což bylo to nejzazší, kam ve Staré smlouvě mohl zajít. V Nové smlouvě jsou toto zaslíbení a tato přísaha prohloubeny a zapečetěny Ježíšovou krví, skrze kterou máme přístup do Boží přítomnosti. Základ pro sílu, vítězství a moc je položen, cesta je otevřená. Musíme uchopit šanci a naplno využít požehnané možnosti zaslíbení, přísahy a krve Ježíše Krista. Vás v Kristu,