Egypťané je pronásledovali – všichni faraonovi koně, jeho vozy i jezdci – a tak za nimi vešli doprostřed moře. K ránu pak Hospodin shlédl z ohnivého a oblakového sloupu na tábor Egypťanů a uvrhl egyptský tábor do zmatku. Zadrhl jejich vozům kola, aby je museli těžce táhnout. Tehdy Egypťané vykřikli: „Utečme před Izraelem! Hospodin za ně bojuje proti Egyptu!“ Hospodin Mojžíšovi řekl: „Napřáhni ruku nad moře, ať se vody vrátí zpět – na Egypťany, na jejich vozy i jejich jezdce.“ Mojžíš tedy napřáhl ruku nad moře. Když nastalo ráno, moře se vrátilo na původní místo a Egypťané utíkali proti němu. Tak Hospodin vmetl Egypťany doprostřed moře. Jak se vody vracely, pohřbily vozy i jezdce, celé faraonovo vojsko, jež vešlo za Izraelity do moře. Nezůstal z nich ani jeden.
Exodus 14:23-28
Mnoho dnešních křesťanů po přečtení záznamu o tak mocném vysvobození od Boha možná nemá jistotu v tom, že i dnes může Bůh udělat takové věci pro ty, kteří v něj věří. My víme, že Bůh se nemění, že je stejný včera, dnes i zítra. Musíme se proto v rámci Božího záměru a jeho vůle postavit do pozice, kde bude mít Bůh zcela volné ruce k tomu, aby naplno manifestoval svou moc. Bůh chce, aby jeho lidé poznali jeho osvobozující moc. On je Bohem války a naše životní bitvy náleží jemu.