Ježíš vstoupil na loď, přeplavil se na druhou stranu a přišel do svého města. A hle, přinesli k němu ochrnutého, ležícího na lůžku. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: „Buď dobré mysli, synu, odpouštějí se ti hříchy.“ Ale někteří ze zákoníků si řekli: „Ten člověk se rouhá!“ Ježíš však poznal jejich myšlenky a řekl: „Proč o tom smýšlíte tak zle? Je snadnější říci ‚odpouštějí se ti hříchy‘, nebo říci ‚vstaň a choď‘? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy“ – tu řekne ochrnutému: „Vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“ On vstal a odešel domů.
Matouš 9:1-7 (CEP)
Buď dobré mysli! Tvé hříchy jsou ti odpuštěny. Nic tak nenalomí, nedeptá, neparalyzuje a nestahuje na dno ducha člověka jako hřích. Všichni víme, že odplatou za hřích je smrt. Pán Ježíš byl ztělesněnou svatostí, a je proto s podivem, že se v jeho přítomnosti hříšník necítil být pod palbou šípů viny, odsouzení, ostudy a pocitu špíny. Z Ježíše naopak vyzařovala láska, přijetí, odpuštění a povzbuzení. Úplný opak farizejů a náboženských lídrů. Kristus přišel uzdravit a pozvednout lidského ducha. I kdyby vás v této době vůbec nic nepovzbuzovalo, tak mi dovolte vám připomenout, že vám byly odpuštěny hříchy. Stali jste se Boží spravedlností v Kristu Ježíši. Hlavu vzhůru!