Noe tehdy postavil Hospodinu oltář a vzal ze všech čistých zvířat a ze všeho čistého ptactva a obětoval na oltáři zápalné oběti. Když Hospodin ucítil příjemnou vůni, řekl si v srdci: „Už nikdy kvůli člověku neprokleji zem, i když jsou myšlenky lidského srdce už od mládí zlé. Nikdy už nepobiji vše živé, jako jsem to učinil. Dokud bude trvat země, nikdy nepřestane setba a žeň, chlad a horko, léto, zima ani noc a den.“
Genesis 8:20-22
Jakmile si uvědomíme, jakou moc má každá naše oběť či dar, který Bohu ze srdce dáme, naprosto se změní to, jak se díváme na dávání. V uvedených verších vidíme, jak se dotkla Noemova oběť Božího srdce. Bůh ucítil její vůni a Hospodin si ve svém srdci řekl …! Vzpomeňte si na dopis Filipským 4:18-19. S jistotou vězte, že kdykoli kdokoli přinese Bohu přijatelnou oběť ať už při soukromém či společném uctívání, k Bohu stoupá sladká vůně. A požehnání, která po takové oběti následují, se netýkají jenom dané osoby, ale mohou zasahovat mnohem dál – do světa a do mnohých generací.