Král Ezechiáš převzal list od poslů a přečetl ho. Potom šel do Hospodinova chrámu a rozložil ho před Hospodinem. Ezechiáš se tehdy k Hospodinu modlil: „Hospodine, Bože Izraele, jenž trůníš na cherubech, ty jsi jediný Bůh všech království země! To ty jsi učinil nebesa i zem! Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři své oči a viz. Slyšel jsi, co vzkázal Senacherib, jak urážel živého Boha? Je to tak, Hospodine, asyrští králové ty národy i jejich země zpustošili a jejich bohy naházeli do ohně. Nejsou to přece žádní bohové, ale jen dílo lidských rukou, dřevo a kámen – to proto je zničili. Teď ale prosím, Hospodine, Bože náš, vysvoboď nás z jeho rukou, ať všechna království země poznají, že ty, Hospodine, jsi jediný Bůh!“ Téže noci pak vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů. Ráno vstali a hle – všude samé mrtvoly! Asyrský král Senacherib se sebral, odtáhl pryč a zůstal v Ninive. Jednou, když se klaněl v chrámu svého boha Nisrocha, ho jeho synové Adramelech a Sarecer probodli mečem. Uprchli pak do země Ararat a na jeho místě kraloval jeho syn Esar-chadon.
2. Královská 19:14-19, 35-37
Kdykoli čelíme zuřivým nepřátelům, měli bychom se modlit jako Ezechiáš. Stejný Bůh, ke kterému volal Ezechiáš, je stejný Bůh, kterému sloužíme dnes my. Nikdy se nezměnil. Jeho uši jsou stále otevřené, on slyší pláč svého lidu. Neztratil svou moc. Obrovská Senacheribova armáda byla jednoduchým úkolem pro jednoho anděla na noční směně. Shalom.