Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu.„Kde je ten narozený židovský král?“ ptali se. „Spatřili jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Když tu hvězdu spatřili, zmocnila se jich nesmírná radost. Vešli do domu, a když tam uviděli dítě s jeho matkou Marií, padli na kolena a klaněli se mu. Otevřeli své poklady a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Když potom od Boha dostali ve snu pokyn, aby se nevraceli k Herodovi, vrátili se do své země jinudy.
Matouš 2:1-2, 10-12
V 1. Kapitole listu Římanům čteme o Božím rozsudku nad pohany. Ačkoli měli poznání o Bohu, přesto ho nectili jako Boha a kvůli tomu jejich chápání a myšlení zdegenerovalo a otupělo. Mudrcové uznali novorozené Dítě jako Krále, poctili ho královskými dary a uctívali ho. Bůh je za to poctil tak, že je svým světlem vedla hvězda a dostali od Boha zjevení o tom, že se při návratu do své země mají vyhnout Herodovi. Bůh pozorně sleduje, jak slavíme Vánoce. Zda ctíme Krále a uctíváme ho nebo jsme zaneprázdněni mezi sebou a Krále králů a Pána pánů si jen málo ceníme. Uctívejte Krále! Veselé Vánoce!