V té době Ježíš řekl: „Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je nemluvňatům. Jistě, Otče, neboť tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce a nikdo nezná Syna, jedině Otec, a ani Otce nikdo nezná, jedině Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit. Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí. Mé jho je totiž příjemné a mé břemeno lehké.“
Matouš 11:25-30
Už se vám někdy stalo, že jste šli vedle svého dítěte, které trvalo na tom, že si ponese tašku samu? Ať už šlo o školní batoh nebo tašku s těžkým nákupem? Možná proto, aby vám ukázalo, že už je velké a silné a dokáže už něco unést. Když ale vidíte, jak má vaše dítě problém tu tíhu nést a kvůli tomu zdržuje, tak ho přemlouváte: „Prosím, dovol mi tu tašku nést nebo alespoň vzít ji za jedno ucho.“ Skutečně znát Ježíše, znamená znát našeho Pomocníka. On je stále připravený pomoci nám v okamžiku, kdy to potřebujeme. Já věřím, že Pána trápí, když neseme břemena, která už za nás nesl on nebo mu odmítáme břemena svého života odevzdat. V této době, kdy narůstají tlaky a zvětšuje se zátěž, Duch Kristův nás povzbuzuje, abychom svá břemena odložili u Ježíšových nohou, protože jemu na nás záleží.