Vyprávěl jim také podobenství, jak je potřeba stále se modlit a nevzdávat se: „V jednom městě byl jeden soudce, který se Boha nebál a člověka si nevážil. V tom městě byla také jedna vdova. Chodila za ním a říkala: ‚Zjednej mi právo proti mému odpůrci!‘ Dlouho se mu nechtělo, ale potom si řekl: ‚Boha se nebojím, člověka si nevážím, ale ta vdova mi nedává pokoj. Zjednám jí právo, aby mi nakonec nezničila pověst!‘“ Tehdy Pán řekl: „Slyšeli jste, co řekl ten nespravedlivý soudce?! A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí? Myslíte, že jim bude otálet pomoci? Říkám vám, že jim zjedná právo, a to rychle. Až ale přijde Syn člověka, najde na zemi víru?“
Lukáš 18:1-8 (B21)
Pán Ježíš nám v tomto podobenství ukazuje, že Bůh je soudce. Spravedlivý soudce. Můžeme být trpěliví a důvěřovat v jeho spravedlnost. Učí nás, že bychom se nikdy neměli vzdávat, i když se může zdát, že se modlíme už dlouho, že už dlouho požadujeme spravedlnost vůči těm, kdo nás utiskují. V Kristu je náš případ opodstatněný, naše víra ospravedlněná, naše požadavky na plnou manifestaci všeho, co nám Kristus koupil svou smrtí, pohřbem a vzkříšením, jsou v očích Boží spravedlnosti také oprávněné. Proto vytrvale vyžadujte to, co vám podle práva patří. Úplné vítězství nad hříchem, satanem, nemocí, chudobou a tak dále.