Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí. Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili. Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl.Podali mu knihu proroka Izaiáše, a když ji otevřel, nalezl místo, kde bylo napsáno: „Duch Hospodinův je nade mnou, neboť mě pomazal nést evangelium chudým. Poslal mě vyhlásit propuštění zajatým a prohlédnutí slepým, propustit soužené na svobodu a vyhlásit léto Hospodinovy milosti.“ Potom knihu zavřel, vrátil ji sluhovi a posadil se. Oči všech v synagoze byly upřeny na něj. Začal jim vysvětlovat: „Dnes se toto Písmo naplnilo, když jste je slyšeli.“
Lukáš 4:14-21
Boží srdce bylo zraněné zásadním způsobem dvakrát. Nemyslím si, že pád Lucifera a jedné třetiny nebeských andělů zlomil Bohu srdce více než pád člověka v Rajské zahradě. Věřím, že to byl právě pád člověka a obětní smrt Ježíše, našeho Spasitele na kříži, kdy Boží srdce krvácelo nejvíc. Pokud je Bůh láska, jakože je, pravá láska prožívá agónii, když vidí objekt své lásky, jak si způsobuje bolest. Boha se každý den dotýkají všechna naše trápení. Séla.