Co na to řekneme? Budeme pokračovat v hříchu, aby se rozmnožila milost? V žádném případě! Jak bychom mohli nadále žít v hříchu my, kdo jsme mu zemřeli? Nevíte snad, že když jsme byli pokřtěni do Krista Ježíše, byli jsme všichni pokřtěni do jeho smrti? Křtem jsme s ním pohřbeni do smrti, abychom – tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou – i my vkročili do nového života. Jsme-li s ním ztotožněni ve smrti, jistě s ním budeme ztotožněni i v jeho vzkříšení. Víme přece, že naše staré já bylo ukřižováno s ním, aby hříšné tělo pozbylo moci, abychom již dále nesloužili hříchu. (Kdo zemřel, je přece zbaven hříchu.) Když jsme s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.
Římanům 6:1-8
Abychom mohli plně pochopit vykoupení, které nám Kristus získal, a vstoupit do jeho plnosti, je pro nás maximálně důležité, aby našim srdcím byla zjevena pravda o tom, že Ježíš nezemřel za nás, ale že jsme zemřeli spolu s ním. Naše vítězství v tomto životě do velké míry závisí na tom, nakolik se ztotožníme s jeho smrtí. To symbolizuje křest. Nikdy si nebudeme moci užívat požehnání z jeho vzkříšení, dokud neponeseme kříž jeho ponížení.