Ještě s nimi mluvil, když vtom z filištínských řad vystoupil jejich zápasník jménem Goliáš z Gatu. Vykřikoval tak jako předtím a David to slyšel. Jakmile Izraelci toho muže spatřili, všichni se před ním v hrozném strachu dali na útěk. „Vidíte toho muže, co vystoupil?“ říkali Izraelci. „Jde urážet Izrael. Kdyby ho někdo zabil, král by ho zahrnul spoustou bohatství, dal by mu svou dceru a jeho otcovský rod by v Izraeli osvobodil od daní.“ David se mužů kolem sebe zeptal: „Cože dostane ten, kdo toho Filištína zabije a zbaví Izrael té ostudy? Kdo je tenhle filištínský neobřezanec, že uráží šiky živého Boha?“ Muži mu tedy pověděli stejně jako předtím, co čeká toho, kdo by ho zabil. Jeho nejstarší bratr Eliab ale zaslechl, jak s nimi mluví, a hrozně se na Davida rozhněval: „Proč jsi sem vlastně přišel? A komu jsi svěřil těch pár ovcí na poušti? Znám tu tvou drzost a zlomyslnost! Přišel ses podívat na bitvu, co?“ „Co jsem zase provedl? To se nemůžu zeptat?“ bránil se David. Potom se obrátil na dalšího se stejnou otázkou a muži mu odpovídali právě tak jako předtím. To, co David říkal, se rozneslo. Ohlásili to i Saulovi a ten si ho dal zavolat. „Ať se toho Filištína nikdo neleká!“ řekl David Saulovi. „Tvůj služebník půjde a bude se s ním bít.“ „Nemůžeš se s tím Filištínem bít,“ namítl mu Saul. „Jsi ještě chlapec a on je bojovník už odmalička.“ David mu odpověděl: „Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev nebo medvěd a vzal ze stáda ovci, pustil jsem se za ním, srazil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy. A když se vrhl na mě, chytil jsem ho za hřívu a tloukl ho, dokud jsem ho nezabil. Tvůj služebník už zabil lva i medvěda. A tenhle filištínský neobřezanec dopadne stejně, protože urážel šiky živého Boha,“pokračoval David. „Hospodin, který mě vysvobodil ze spárů lva i medvěda, mě vysvobodí i ze spárů toho Filištína.“ „Tak tedy jdi,“ řekl na to Saul Davidovi. „Kéž je Hospodin s tebou!“ Saul pak Davida nechal obléci do svých šatů, na hlavu mu nasadil bronzovou přilbu a oblékl mu pancíř.
1. Samuelova 17:23-38
Jedním z nádherných skutků, kterým se projevuje pomazání působící v pomazaném člověku, je vedení jeho kroků. Pomazání není určeno pro zábavu, ale primárně pro boj. Tak tomu bylo jak v životě silného Samsona, tak v životě Davida. Pomazání se aktivuje, když se pomazaný člověk setká s nepřítelem; když slyší hlas nepřítele nebo když vidí jeho či nějaké jeho projevy. Pomazání učitele se aktivuje, když se dotyčný dostane do kontaktu s neznalostí. Někým s uzdravujícím pomazáním zase pohne, když vidí člověka svázaného nemocí. Goliášův hlas a pohled na to, jak opovrhuje Izraelem, vyprovokoval v nově pomazaném králi něco, co sprovodilo mocného Goliáše ze světa a Izraeli přineslo svobodu.