Pečlivě dodržujte všechna přikázání, která ti dnes udílím, abyste byli živi, rozmnožili se a mohli vejít a obsadit zem, kterou Hospodin s přísahou zaslíbil tvým otcům. Pamatuj na celou tu cestu, kterou tě Hospodin, tvůj Bůh, vedl těchto čtyřicet let po poušti, aby tě pokořil a vyzkoušel a aby poznal, co je v tvém srdci – zda budeš zachovávat jeho přikázání, nebo ne. Pokořoval tě a dopouštěl na tebe hlad; krmil tě manou, kterou jsi neznal ty ani tví otcové, aby ti dal poznat, že nejen chlebem bude člověk živ, ale vším, co vychází z Hospodinových úst. Tvůj oděv za těch čtyřicet let nezchátral a tvé nohy neotekly. Věz tedy ve svém srdci, že jako člověk vychovává svého syna, tak Hospodin, tvůj Bůh, vychovává tebe. Zachovávej přikázání Hospodina, svého Boha, choď po jeho cestách a cti jej. Deuteronomium 8:1-6
Na cestě víry se vzdálenost měří jiným způsobem. Čas se neměří nezbytně podle západu a východu slunce. Hodiny, které odměřují čas na cestě víry, nevisí na zdi v domě, ale na zdi lidského srdce. Jak dlouho trvá lidskému srdci odpovědět na Boží lásku…jak dlouho trvá konkrétnímu srdci, než si uvědomí, jak vypadá, zhnusí si nepravost a obrátí se k Bohu… Jak dlouho člověku trvá naučit se jednu biblickou pravdu… Izraelcům trvalo čtyřicet let, než se na poušti naučili, že člověk nežije jen samým chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst. Třicet let učení, třicet let vnitřní transformace a rozvíjení důvěry v Boha a jeho slovo.