Jednou, když stál na břehu Genezaretského jezera a lidé se na něj tlačili, aby slyšeli Boží slovo, uviděl poblíž stát dvě lodi. Vystoupili z nich rybáři a prali sítě. Do jedné z těch lodí, která patřila Šimonovi, nastoupil a poprosil ho, aby poodjel kousek od břehu. Potom se posadil a učil zástupy z lodi. Když domluvil, řekl Šimonovi: „Jeď na hlubinu. Tam roztáhněte sítě k lovu.“ „Mistře,“ řekl mu na to Šimon, „dřeli jsme celou noc a nic jsme nechytili. Ale když to říkáš ty, spustím sítě.“ Jakmile to udělali, nabrali takové množství ryb, že se jim sítě začaly trhat. Zamávali proto na své společníky na druhé lodi, ať jim jedou na pomoc. A když připluli, naplnili obě lodi, až se ponořovaly. Když to Šimon Petr uviděl, padl před Ježíšem na kolena. „Odejdi ode mě, Pane!“ zvolal. „Jsem jen hříšný člověk!“ Spolu s ostatními byl totiž přemožen úžasem nad tím úlovkem ryb; stejně tak i Šimonovi společníci, Zebedeovi synové Jakub a Jan. Ježíš ale Šimonovi řekl: „Neboj se. Od nynějška budeš lovit lidi.“ Jakmile s loděmi přirazili ke břehu, všechno opustili a šli za ním.
Lukáš 5:1-11
Ze všech stran byl Kristus obklopen davem lidí, tlačil se na něj velký zástup lidí, kteří dychtili slyšet, jak vyučuje Boží slovo. Ten dav se nesešel proto, aby se najedl chleba, dokonce ani proto, aby byl uzdraven nebo vysvobozen od nečistých duchů. Byla to moc evangelia, která je uchvátila. A Kristus si nemohl dovolit je nějak zklamat nebo si nechat ujít takovou příležitost zasít slovo do hladových a připravených srdcí. Zástup byl připraven slyšet a Kristus toužil předat Boží poselství, ale potřeboval platformu, loďku, kterou by mohl použít. Velká požehnání čekají na ty, kteří dají své životy a „loďku“ v těchto naléhavých časech k dispozici. Můžete si být jisti, že vám Kristus nikdy nevrátí vaši loďku prázdnou, ale naplní ji hojným požehnáním, které vám vžene slzy do očí.